K výletu na Žumberk mě přimělo, když jsem o něm četl informaci, že je to opevněná ves se starým kostelem a tvrzí. Jednodenní výlet až do Novohradských hor dalo trochu naplánovat, poněvadž je to ode mně vskutku daleko, nakonec jsem ale dal dohromady spoje a vyjel. Dopadlo to, jako obvykle trochu jinak: Už v polovině cesty jsem začal dostávat křeče do nohou, pročež jsem v Trhových Svinech zašel do lékárny a část svých skrovných cestovních prostředků utratil za Alpu. Moc nepomohla. Nebylo ale zbytí: buď to dojít, nebo celý výlet vzdát. Nakonec jsem do Žumberku došel, a ještě bych snad byl stihl prohlídku tvrze (i s kostelem), ale nestihl bych potom zřejmě naplánovaný autobus zpátky, neboť ze Žumberka už nic nejelo, a musel jsem na něj do vedlejší vesnice. Jinak to byl ale hezký výlet, jakkoli pro mě dost fyzicky náročný.
Vyházel jsem ze zastávky v Trocnově, kde už jsem kdysi jednou dávno byl. (Dnes je ovšem trať z Budějovic na České Velenice modernizovaná a elektrizovaná, což mě překvapilo.) Přes ves v Trocnově jsem vůbec nešel, a ani památník Žižkova rodiště jsem nemínil navštívit. Byl jsem ale rovněž překvapen, že se tam buduje nové mohutné muzejně-památnické zařízení, dost luxusní, a že kousek od něj je středověký vesnický skanzen – který by byl asi zajímavější. Identifikace základů dvou Trocnovských tvrzí v bažinatém terénu je ovšem obtížná, a stejně se ani přesně neví, která by měla být ta Žižkova. Hned vedle bílých zdí dobudovávaného areálu se ale rozkládá nesmírně půvabný rybník:
Další cesta mě vedla přes Ostrolovský újezd (krásné lípy a zámeček, dokonce pokus o novodobou architekturu)…
… okolo samoty U Šírků…
… přes chatovou osadu a vesničku Čeřejov na silnici vedoucí do Trhových Svin. Provoz na ní byl značný, takže jsem uvítal, když se vlastně ještě v Otěvěku (ach jaké jméno!), který je už víceméně předměstím Trhových Svin se od ní modrá značka odklonila a nabízela možnost dostat se do města jinudy. Pokud ale půjdete touto trasou, nedělejte to. Znamenalo to pro mě třičtvrtě hodiny prodírání zarostlou roklí, prakticky bez cesty, takže co se ušetřilo zkrácením cesty, se promrhalo pomalou chůzí pro neschůdnost terénu.
Trhové Sviny jsem původně bral jenom jako průchozí bod, možná se zastávkou na oběd – ta se ukázala jako naprosto nutná po vyčerpávajícím posledním úseku cesty a také pro rostoucí křeče v nohou. Nicméně Trhové Sviny mají překrásné historické jádro…
…jemuž dominuje obrovský bělostný kostel, nejspíše halové trojlodí, nebo i dvojlodí, nevím, dovnitř se proniknout nedalo.
To je on i s pašijovou kapličkou před vchodem.
Nedaleko od Trhových Svin jihozápadním směrem se na vršku rozkládá poměrně velký komplex poutního kostela sv.Trojice. Já jsem však potřeboval vyrazit směrem jihovýchodním, údolím Svinenského potoka, který lemují mnohé mlýny, a také je říčkou, která nejen dokáže naplnit několik rybníků, ale i při povodni Trhové Sviny docela potrápit (jak ukazovaly historické fotografie tam pořízené), takže jsem viděl jen začátek poutní cesty ke sv.Trojici s půvabným sloupem.
Podél mlýnů, okolo několika samot a přes romantický les jsem došel do přepůvabné vesničky Mezilesí.
Pak už jsem směřoval po cestách pustého Novohradska potkávaje stáda krav, ale i nemálo turistů na kolech (pěší snad jen jedny) …
…do Žumberka
Mnoho z jeho pevnostního charakteru jsem nezachytil, ba ani kostel sám obklopený stromy mi nešel z žádného úhlu dobře vyfotit. Tak se musíte spokojit ze Žumberka s několika půvabnými domy,…
…kapličkou na návsi, …
… a svatým polem při silnici.
+++
Ještě je třeba dodat, že jsem cestou potkával mnohé půvabné a vesměs upravené a dobře udržované kapličky a jejich sbírku Vám předvádím na závěr.
Návesní kaple v Otěvěku.
