Plaňany jsou město (oficiálně městys; v novověké historii byly většinou označovány termínem Markt) na Pražsko-Kolínské silnici (která je už dnes naštěstí míjí na jih od něj), ale dá se tam dostat i lokální Kouřimskou dráhou (Pečky-Kouřim); město má na ní dokonce zastávku i nádraží (kde vlaky většinou jako na jediné mezilehlé obsazené stanici celé dráhy křižují). To je sice v poměrně romantické údolí říčky Výrovky, ale také hned vedle velkého kamenolomu, který je pro celé široké okolí nepříjemným zdrojem hluku.
Plaňany jsem navštívil pro jejich kostely, které jsou od sebe co by kamenem dohodil – jenom na opačných koncích hřbitova, jsou si podobné (jenom jeden je větší) a jeden z nich má být románský. (Další románský kostel měl být podle údajů z webu Kolínsko hnede vedle v Žabonosích, což je i důvod, proč jsou sem zařazeny.) Co se týče Plaňanských kostelů, skutečně tomu tak je. Dva Plaňanské kostely na opačných koncích hřbitova si skutečně podobné jsou. Románský kostel je pochopitelně ten menší.
Románskogotický kostel sv.Petra a Pavla (později Zvěstování Páně)
Sluší se začít chronologicky, tedy pro jednou nebudu postupovat podle svého itineráře ale tematicky. Kostel rozprostírající se v jižní části hřbitova původně nesoucí zasvěcení sv.Petru a Pavlu, nyní Zvěstování Páně, je až neobvykle velká románsko-gotická stavba, z níž je románská dokonce větší část – loď s krásně zachovalým obloučkovým vlasem a i věž, v 16.století dokonce o patro snížená.
Na východní straně k románské lodi pak přiléhá gotický presbytář z konce 14.stol.
Dokonce i dřevěná zvonice při kostele je starobylá – je z 16.století.
I věž má impozantní výšku, takže u nového kostela nebylo již prakticky věže třeba (i když ji má).
Neogotický kostel sv.Jana Křtitele
Kousek za hřbitovní zdí směrem na západ stojí krásná barokní budova děkanství, jež důstojně doplňuje onu trojici dvou kostelů a zvonice.
… a k tomu přidejme další krásné pohledy zákoutí v rámci kostelního/hřbitovního prostoru…
… i mimo něj.
Co je dále v Plaňanech vidět, je jeden Nepomucký Jan, …
velmi prostý křížek při cestě, …
nuže a nejmodernější architektura se v Plaňanech prezentuje tímto!
Říkal jsem, že k Plaňanům ještě přidám Žabonosy a jejich kostel. Nejdříve se však zmiňme o tom, co leží mezi. Krátký úsek modré značky mezi Plaňany a Žabonosy vede vcelku příjemnou, poklidnou krajinou ve směru zmínění lokálky na Kouřim. Ještě před samými Žabonosy, u Žabonoské železniční zastávky, nám poskytne krásný pohled na rybník Rozkoš.
Žabonoský kostel sv.Václava
je vskutku krásný, i když dnes už ne románský – románské je na něm jen jedno malé okénko.
Jinak je to ovšem krásný kostel na krásném místě, se vchodem orientovaným nezvykle ze strany – to může být rovněž detail původní dispozice; u středověkých kostelů nacházíme vstupní portál často ze strany kostela; navíc má ten portálek románské ostění – zatímco východní stěna je zcela plná. (Kostel není orientován – míří presbytářem na západ; nad presbytářem je však věž, což je opět znak starobylé dispozice.)
Kostel je situován vskutku nádherně – prakticky na nejvyšším místě obce, která se rozkládá převážně v hlubokém zářezu říčky Bečvárky, za silnicí a vedle úvozové cesty, takže dále za ním směrem na západ je už volný prostor. To vytváří krásné podhledy z obou stran (z cesty i ze silnice).
zpět/vzhůru